„Kluci si mě trochu dobírají, říkají mi šéfová. Řeším hodně koordinaci jednotlivých projektů. Mým cílem je spokojenost celého týmu, protože pak jsou spokojeni všichni – konzultanti, zákazník, celá firma.“
Nebýt pauzy, kterou strávila na mateřské a studiem, byla by dnes služebně nejstarší.
„Je to neuvěřitelný, ale jsem tady od roku 1994. Přes sekretářku, legislativní metodičku, testera a analytičku jsem se dostala až na dnešní pozici. A nikdy jsem neměla chuť odejít.“
S úsměvem dnes vzpomíná, jak se k práci tehdy dostala.
„To bych ani nevymyslela… Dokončila jsem gymnázium a hledala práci. Cestou na jeden pohovor jsem trochu bloudila. Poradil mi pán, kterého jsem náhodou potkala. Pohovor mi nevyšel, ale pár dní poté na mě doma zvonil právě ten pán, který mi radil cestu. Byl to tehdejší generální ředitel a nabídl mi práci.“
Ani po těch letech Simona neztrácí nadšení.
„Splnil se mi sen, dělám práci, která mě baví, a která se dá navíc skloubit s mým rodinným životem.“
Stejně jako všichni ostatní oceňuje na firmě hlavně kolektiv.
„Lidi jsou tady bezvadní. Vídáme se i mimo práci, oblíbené máme třeba společné výlety na kole.“
