Na základě zákona 489/2009 Sb., který novelizoval zákon 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, byl do uvedeného předpisu s platností od 1.1.2010 nově zařazen § 36a, který řeší stanovení Základu daně ve zvláštních případech. Toto ustanovení, mimo jiné, udává, že základem daně pro výpočet DPH je cena obvyklá zjištěná k datu uskutečnění zdanitelného plnění.
Z toho vyplývá, že výše základu daně a tedy i výsledné vypočtené daně za zdanitelná plnění pro všechny osoby, které jsou k plátci ve zvláštním vztahu, se určuje na základě ceny obvyklé a ne skutečně vyúčtované. Definice osob ve zvláštním vztahu k plátci je uvedena v odst. 3 § 36a tohoto zákona.
Vzhledem k tomu, že v seznamu těchto osob jsou v písmenu d) uvedny osoby, které jsou v pracovněprávním nebo v jiném obdobném vztahu k pláctci, týkalo se toto ustanovení i tzv. zaměstnaneckých benefitů. Tato změna vyvolala velkou vlnu nevole veřejnosti a zejména odborových organizací. Na základě těchto reakcí byla navržena novela zákona 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, která uvedené písmeno d) z § 36a odst. 3 vypouští. Přes odmítnutní senátu i veto prezidenta poslanecká sněmovna návrh zákona schválila zákonem 120/2010 Sb. s účinností ode dne vyhlášení tedy od 27.4.2010.
